CEL
EST &
CHAR
LES

Dostal jsem šanci, druhej pokus
nevím za co a vlastně ani proč
jiný jí nemaj a pak kamsi
odchází náhle a ty se světe toč

Jsem pořád tady nebo už vlastně nejsem
jedu přesčas bez náplně práce
a kola točej, pořád točej se
srdce hladový na to, co má stát se

Až budu mít rande se zubatou
doufám, že tam přijdu pozdě

Pětkrát a konec, pětkrát a dost
pak náhle prvočísla dojdou
pětkrát se otočit, překročit most
naposled oči se dojmou

Lucie, Jirko, Petře, Vlasto
ahoj a někdy zas
za jeden, za dva, za tři, za sto
možná za nekonečnej čas

Až budu mít rande se zubatou
doufám, že tam přijdu pozdě
budu mít hlavu lehce navátou
a v srdci lásky, lásky hodně

Pět zářezů a šestej je volnej
bez limitů a plánů
vždyť každý ráno je začátkem konce
nekonečnejch ideálů

Až budu mít rande se zubatou
doufám, že tam přijdu pozdě
budu mít hlavu lehce navátou
a v srdci lásky, lásky hodně

Je půl desátý ráno, běžím do práce
což by nebylo moc divný jen to kazí malej fakt
že měl jsem tam bejt na devátou; neznat se
tak se stresuju - to nedělám - a můžu se jen smát

Vybíhám z metra ladně stylem Zátopka
v hlavě už slyším šéfův hlas, když se davem prodírám
Najednou letím prostorem a časem napospas
dívám se koho jsem to srazil, no a ona povídá

C'est l'amour du monde

Říkám si co to je, když povídá mi sacrebleu
jenom zírám na ní jak projížděj kolem tramvaje
Amor nejspíš ojel trolej z který pršej andělé
a já se topím v jejích očích, sakra tohle ne

Prej, že věří na osud, vnímá tajný znamení
a neměl bych to nikdy brát na lehkou váhu
Protože jsem nejspíš právě čerstvě nezaměstnaný
kdo jsem já abych to soudil a tak jdem prozkoumat Prahu

C'est l'amour du monde

Asi by vás zajímalo, co se potom dělo dál
jestli měli jsme hned sex a já si jí za ženu vzal
Uspokojit posluchače je jak hledat svatej grál
ale zpátky k příběhu co nikdo neví zda se stal

Měsíc zůstali jsme spolu, stěží opouštěli byt
musel jsem na posteli dotahovat šrouby
Vysnili společný plány chtěli navždy spolu žít
ale i z velký lásky zbyde občas houby

Ona má dneska dvě děti a žije s mužem u moře
já mám pořád jenom hlavu plnou snění
Osud nám píše příběhy, co přepisuju na papír
stejně vždycky když jdu z metra, vzpomenu si na to jejich

C'est l'amour du monde

Poznávám Tě po vrstvách, hádám co odkryju další den
ze skořápky hvězdný prach, stírám
Dusot koní, srdce chvat, když Tvoje tělo vzývám
singularitu hitparád svírám

Když nemůžeš někoho dostat z hlavy, asi tam patří
odolávat dál je zbytečný
když nejsi už jeden celek, ale jen části
archou stát se, být skutečný

Nečekaný počet snah, když svojí hlavu dávám
do kupy a přes můj strach, vstávám
Vedle Tebe stojíc já, lví silou arkád
nekonečno počítat zvládám

Když nemůžeš někoho dostat z hlavy, asi tam patří
odolávat dál je zbytečný
když nejsi už jeden celek, ale jen části
archou stát se, být skutečný

Hledám talent ale nacházím jen snahu
zaseklou ve výtahu
dřinou vynahrazený štěstí
co propadává skrz linky not
před non-stopem na náměstí

Hledám hudbu i tam, kde jiným zní ticho
exponenciální psycho
ukryté za hradbou slov
rytmem bez beatů a dob

Hledám cestu, co Alfou i Omegou jest
Hledám melodii bezdotykových gest

Hledám pátý element a šestý smysl
osvícenou čistou mysl
nekonečno na dně skel
ohlušujícím tichem nevnímám
ani rým co by s tím souvisel

Hledám radost v malých věcech
jako zrnka písku v řece
nespatří je oči lidí
to jen srdce správně vidí

Hledám cestu, co Alfou i Omegou jest
Hledám melodii bezdotykových gest

Hledám všude tam, kam se podívám, něco mám
Hledám kudy kam, prostor nevnímám, hledám dál

Hledám cestu, co Alfou i Omegou jest
Hledám melodii bezdotykových gest

Často hledám smysl ve věcech, ve kterých žádný není
Často chytám špatně druhej dech a doufám, že se změním
Zůstáváš tam, kde bys dávno neměla být

Slíbila jsem ti, že se usadím, najdu si opravdovou práci
Teď už víš, že moje deadliny se v nekonečnu ztrácí
Nikdy není pozdě no a právě teď

Chci tě mít blízko
dneska večer jsi můj celej svět
nosím kolty zatraceně nízko
drž mě pevně, chci se s tebou chvět

Být se mnou není žádnej med a ty to stejně zvládáš
Vážně změním se a právě teď, i zítřku šanci dávám
Nikdy není pozdě no a právě teď

Chci tě mít blízko
dneska večer jsi můj celej svět
nosím kolty zatraceně nízko

Chyť mě, drž mě, chci tě blízko
dneska večer jsi můj celej svět
nosím kolty zatraceně nízko
drž mě pevně, chci se s tebou chvět
Chci tě mít blízko

S důsledností řezbáře skládám slova
vyměřuji úhly jejich významů
Jsa laikem který bez snáře, sny těžko schová
mořím inkoustem celulózu nezdarů

Mít jen svatozář - nekonečno počítat umět zvládat
mít jen svatozář - kosti a srdce by se přestaly lámat

Příběhy lidí bez tváře, co žijí
krátký život plný dlouhých drinků
A osvícení bez záře učiní
z meandru světa tenkou přímou linku

Mít jen svatozář - nekonečno počítat umět zvládat
mít jen svatozář - kosti a srdce by se přestaly lámat

Jsem nasranej, sere mě celej svět
furt po mně dennodenně někdo něco někam chce
a já nestíhám, honím tu mamony
moje vlastní radost vzdálená je na hony

Jsem zapsanej v knize osudu
je tam velkým písmem označeno, že tu jednou nebudu
a mně furt v hlavě nedochází za čím se tu honím
nejradši bych zařval světu dost, ale na to se moc bojím

Jsem nasraná, prostě nemám den
můžeš na mě zkusit mluvit ale probodnu tě pohledem
snažím se stihnout všechno, někdy ovšem přeteču
jak hrnečknu vař a ani sebe nesnesu

Jsem zapsaná v knize průserů
je tam velkým písmem označena moje cesta k důchodu
a tak se motám mezi "teď a tady být"
a velkým systémem, kde chci mít chvíli

Klid, požehnanej klid
aspoň chvíli klid
Chci mít klid, nekonečnej klid
jen tak se sebou být

Jsme nasraný, sere nás celej svět
ve kterým nenacházíme na naše otázky odpověď
hledáme štěstí a stavíme vlastní piloty
co podržej nás při pádu do nicoty

Jsme zapsaný v knize Ultra Hot
na poslední straně vedle mapy na záchod
prej když to člověk nevzdá, může velký věci mít
my nechcem věci velký, chceme jenom chvíli

Klid, požehnanej klid
aspoň chvíli klid
Chci mít klid, nekonečnej klid
jen tak se sebou být

V šest třicet vstával, na místě byl sám
aby zastavil ten nekonečnej uragán
v bahně když spával, žil sebeklam
a každou výhrou večer jen pomalu prohrával

Neváhej a toč, neváhej a toč
Čísla nejsou jediný co na světě se točí
tak seber se a vypadni než prodáš svojí duši
Neváhej a toč, neváhej a toč

Tohle se kámo, nemůže stát
zná cestu kudy opojení ukočírovat
stačilo málo, pustit se jen tak
pomocnou rukou objímá ho noční Nuselák

Neváhej a toč, neváhej a toč
Bary, třesně, dolary když před oči ti skočí
tak seber se a vypadni než prodáš svojí duši
Neváhej a toč, neváhej a toč

Čísla nejsou jediný co na světě se točí
tak seber se a vypadni než prodáš svojí duši
Neváhej a toč, neváhej a toč
Bary, třesně, dolary když před oči ti skočí
seber se a vypadni než prodáš svojí duši
Neváhej a toč, neváhej a toč
Tohle není jízda v který ty by jsi byl kočí
no tak seber se a vypadni než prodáš svojí duši

Tvrdila, že je bitch ta jediná a největší nádhera
možná tak bič boží pak Třebíč radši daleko mít

Vzala ti srdce, zbytek prachů, prej že špatně tě snášela
ne, vážně není ztrátou zjistit s kým fakt nechceš už být

Vstávat a stát je těžší ale zítřek včera nesmí nám brát

My jsme tady a teď jede s námi
funky honey, čas kolem nás
Fantagramy jsou rozehrány
nikdy sami, zas dílo tas

Máš jenom jednu tak jí nemarni, pak by ti scházela
bejt chvíli sám je vážně dobrá cesta po který jít

Najdeš tam poklad a pár lidí, který vezmou tě nad šera
tvý sny se dají totiž každý ráno opravdu žít

Vstávat a stát je těžší ale zítřek včera nesmí nám brát

My jsme tady a teď jede s námi
funky honey, čas kolem nás
Fantagramy jsou rozehrány
nikdy sami, zas dílo tas

Hloupý řeči se linou zpoza chytrejch slov
možná by byli radši
kdybys seděl a poslouchal nekonečnej spád
ale každýmu, co jeho hrdlo ráčí

Dobře se uč, vzorně poslouchej
a když budeš hodnej kluk
dostaneš od banky papír s milionem slov
a máš po prdeli, ani ťuk

Ono řekne se to lehko, prej dělej co tě baví
ale mě učili odjakživa vydělávat money
a tak vlastně nevím, jak se ten sen staví
asi to nebude tím, že budu mít dvě brady

Naštěstí jsou mezi námi lidi
co šli touhle cestou taky
takže není nutný bloumat ve tmě
občas stačí počkat, až přejdou černý mraky

Mám právo žít, jako jsem ještě nikdy nežil
mám právo chtít, jako bych nikdy nebyl sám
mám právo být, jako jsem ještě nikdy nebyl
mám právo snít, nechat srdce dokořán

Říkali mi, že bych prej měl vystoupit
ze svojí pohodlný komfortní zóny
což o to komfort jsem nikdy moc nehledal
a vystupuju zásadně tam, kde jsou modrý zóny

Říkám si teda pojď, pořád jsi seděla
tak teď je čas vstát
prostě začít žít, začít se smát
z kancelářský krysy člověka udělat

Ukončete výstup a nástup
dveře pohodlí se neúprosně zavírají
a je na každým z nás, na který straně dveří skončí
osm hodin pekla nebo dělat co ho baví

Jsou věci který nejde slovy říct
je možný je jen cítit
vážně přežíváme jenom díky představě
že jednou budem někde, kde se bude líp svítit

Mám právo žít, jako jsem ještě nikdy nežil
mám právo chtít, jako bych nikdy nebyl sám
mám právo být, jako jsem ještě nikdy nebyl
mám právo snít, nechat srdce dokořán

Tak jsem vykročil a začínám chápat
proč je sama cesta cíl
neznám konec ale přesně začátek
kdybych se nepohnul, tak bych jenom shnil

Ty sám jsi totiž přece to jediné, co muzice můžeš dát navíc
Všechno ostatní tady už bylo, tak nečum a makej

Mám právo žít, jako jsem ještě nikdy nežil
mám právo chtít, jako bych nikdy nebyl sám
mám právo být, jako jsem ještě nikdy nebyl
mám právo snít, nechat srdce dokořán

Dovolíš mi jen se na tebe dívat, nesmím se dotknout
nesmím ani zavřít oči, jen zlehka dýchat

Jsi v mojí hlavě i když přestanu vnímat, chci světla zhasnout
a zvolna utopit se v tobě, Vesmírem smýkat

Cítit tě blízko a nesmět ochutnat život
co jenom jiných byl a nad osudem, zlomit hůl, to ne!

Svý nekonečný touhy zbavit se
to neuděláš, nepřinutíš, nevokecáš
nikdy nepřestaneš snažit se
protože víš, že to je důvod proč to tady všechno kroutíš

Asi mě znáš líp než já sám a dobře víš
že tenhle vztah by víc bral než dával

Anebo čekáš až překročím svůj stín
a budu připravenej, vím, že u tebe je nával

Počkám si ty víš, dobře mě znáš
nejsem z těch kdo by to vzdával, zlomit hůl, to ne!

Svý nekonečný touhy zbavit se
to neuděláš, nepřinutíš, nevokecáš
nikdy nepřestaneš snažit se
protože víš, že to je důvod proč to tady všechno kroutíš

Než to všechno vzdát a sbalit se
to radši nic, i to by bylo víc
každej den zas a znova snažit se
protože víš, že to je důvod proč to tady celý kroutíš

Sedíme spolu na střeše světa
dvě prázdný láhve a plný srdce
jako by nebyl zítřek stárnem

S větrem v zádech a kouřem v plicích
plachtíme po špičkách věží
skrze tisíců nočních světel oceánem

Ty, já, v kapkách rosy rána barvami opředená
My dva, výplň liduprázdna, spojení do sterea

Spoutáni kabelem od sluchátek
playlistů dávných tužeb a snů
plujeme spolu napříč noční Prahou

Spojena polovinou frekvencí
údery čas vědomě ignorují
naše srdce jako jedno planou

Ty, já, v kapkách rosy rána barvami opředená
My dva, výplň liduprázdna, spojení do sterea

Nemůžu ti toho slíbit příliš moc, ale když se mnou půjdeš domů
budu ti to slibovat celou noc
Labyrintem světa a rájem srdce, ty a já
spolu ztratíme se

Ty, já, v kapkách rosy rána barvami opředená
My dva, výplň liduprázdna, spojení do sterea

Kousek od náměstí, za rohem mám
svou malou touhu, svůj plán
V podkroví domů, pod krovy dávám
část lidských duší v obrazech střádám

Zamkni mě u sebe doma a miluj jako král
pak budu já tvé rozkoše ideál

Tisíce hvězd zářit vnitrem měst - viděl jsem a mám
Na tisíce cest, podob, snů a gest - vychutnávám
Každej moment a všechen čas, který nám byl dán
času běhu temp, žiju na protest

Každej den, každej den, každej den, každej den i ráno
Jako sen, žiju jen, ukrájím z nekonečna málo

Zamkni mě u sebe doma a miluj jako král
pak budu já tvé rozkoše ideál
Dotkni se všech míst jen co mám, nech život jen tak být
nenech mě ráno, nenech mě odejít

Všechno má svůj čas a správný místo
nevím toho moc, ale v tobě mám svý jisto

Každej den, každej den, každej den, každej den i ráno
Jako sen, žiju jen, ukrájím z nekonečna málo

Zamkni mě u sebe doma a miluj jako král
pak budu já tvé rozkoše ideál
Dotkni se všech míst jen co mám, nech život jen tak být
nenech mě ráno, nenech mě odejít

Takže ahoj, ahoj, už je na čase,
abychom si uvařili hudební kritiku
Jonáš s Jakubem nastartovali plotny
je toho celej kotel, až nám to tu teče po triku

Kluci jsou šéfové jak má bejt
a tak nezapomněli přihodit vostrou papriku
a dnešek je na to krásnej den
protože vy jste jednoduše dokonalé publikum

Předem bych se rád omluvil, že to zní jak Vojta Dyk,
udělal jsem chybu, když jsem se rodil
špatný hlasivky dal jsem si nasadit
nebo si líp ohlídat, když mě táta s mámou plodil

Naše tracky jsou zábavný, ale rozhodně ne cool
něco mezi operací a pitvou
jako když utratíš majlant za dovolenou u moře
pak probudíš se u vody a všude kolem Tebe je jen

Lipno - hudební dovolená, kde plněj se sny
Lipno - Langoš za zády, nafukovací kry
Lipno - samý nádherný maminy, jedeme na
Lipno - nejsi na tom tak špatně, pořád jsme tady my

Studna vyschla, já se omlouvám
nikdy už tomu nebudu říkat funky
začátek dobrý, pak už to jde jenom dolů
ale tenhle postup funguje jen v úvěru tvý banky

My jsme Krok za krokem, kde hraje Jirka Langmajer
a znělka trvá víc než deset hodin
Silvestr TV Nova, kryptický verše
ty vole já si to vážně hodim

Máme hravost OD Kotva ze 70. let
Takový překombinovaný kabaretní číslo
jako když vezmeš Hentai Corporation, vypneš zkreslení
a postavíš tam zpěváka, kterej si natrh tříslo

Pokud jste doteď neodešli tak vám děkujem
jste hrdinové bez výsady
ty vzadu maj ovšem největší štěstí
protože nedozpívám stejně dál než do třetí řady

Lipno - hudební dovolená, kde plněj se sny
Lipno - Langoš za zády, nafukovací kry
Lipno - samý nádherný maminy, jedeme na
Lipno - nejsi na tom tak špatně, pořád jsme tady my

I když zranili jste nás, je to kritika a nezbývá čas
k moři vyrážíme zas, otevírám oči a všude kolem sebe

Lipno - hudební dovolená, kde plněj se sny
Lipno - Langoš za zády, nafukovací kry
Lipno - samý nádherný maminy, jedeme na
Lipno - nejsi na tom tak špatně, pořád jsme tady my

Řekni mi, kdybych měl tu moc, chtěla bys vzít zpátky
o hodinu, den či rok, nebo jen tři poslední stránky
Bylo by vážně všechno jinak, nebo je předem daný
každý šlápnutí vedle, každej dotyk lidskejch dlaní

Albert byl chytrej kluk, málem už na to jednou přišel
dopředu prý to jde, zpátky by ale radši nešel
Inu nechal jsem ho v tom, každej má svojí cestu
namísto dlouhých slov já dávám přednost gestům

Měl jsem spoustu jmen, každý se časem mění
za výkazem všech změn, zůstává jen má tvář
Buď mým cestovatelem, já dám Ti víc než jmění
v realitu změním sen, říkej mi prostě Hodinář

Králové, sultáni, císaři, každý z nich mě prosil
tu něco vrátit, tam zase posunout, zájemců měl jsem štosy
Já nesoudím lidskej charakter, od toho jsou tu jiní
jen plynu a všem dám jejich díl, ať už se sami činí

Nejvíc štěstí našli Ti, co místo kapes velkých pánů
prosti věcí svoje batohy, plnily štosem ideálů
Každej moment, když se zdá, že nezůstane na kameni kámen
nezapomeň, že stačí malá jiska, aby zažehl se velký plamen

Spoustu jmen, každý se časem mění
za výkazem všech změn, zůstává jen má tvář
Buď mým cestovatelem, já dám Ti víc než jmění
v realitu změním sen, říkej mi prostě Hodinář

Ale zpátky co Ty a já, chtěla jsi se mnou mluvit
stejné otázky, jenom slova se mění, když skrýváme se do svých ulit
Jsi tam, kde být máš, stejně jak na obloze blankyty
Já dal jsem Ti vše co mám, teď na řadě jsi Ty

Měl jsem spoustu jmen, každý se časem mění
za výkazem všech změn, zůstává jen má tvář
Buď mým cestovatelem, já dám Ti víc než jmění
v realitu změním sen, říkej mi prostě Hodinář

Seděli jsme v baru, třetí rande
scénář slibnej ale tréma stoupá
viskozita ready a já ladím kšande

Hlavu mám ve varu, vozovka sjízdná
střih a doma na mě náhle bohyně kouká
jímám se recitovat Máchu, Seiferta
ona mi ale jen tak povídá

Tak už to servi ze mě a nekecej
já nejsem barman, co Ti dolejvá
radši chyť mě a dneska už nepouštěj
víš používáním to neubejvá

Pak nabraly věci rychlý spády
u ní, u mě, u ní, u mě, jdem stěhovat
já byl jsem dlouho sám a tohle má fakt grády

Od tý doby žiju sen a musím se smát
jak se dá i plachej jelen vychovat
a když přijdeme domu nemusím se ptát
vím co bohyně chce ihned udělat

Tak už to servi ze mě a nekecej
já nejsem barman, co Ti dolejvá
radši chyť mě a dneska už nepouštěj
víš používáním to neubejvá

Říkej mi to, co chce každá slyšet
Zpívej mi nesmysly slovních hříček
Slíbej mi řasy ze semklých víček
Spílej mi pod rouškou nočních výšek

Až se ráno probudím
jen Tvoje vůně na mě sahá
místo srdce chvěje se dým
a moje duše zas je nahá

Sčítej mi pihy než se v nich ztratíš
Vzývej mi co s jinými jen tratíš
Nedej mi uvěřit, že zraníš
Šeptej mi pohádku jak se vrátíš

Až se ráno probudím
jen Tvoje vůně na mě sahá
místo srdce chvěje se dým
a moje duše zas je nahá

Od začátku bylo jasný, že jsme jako proudy
střídajíc se stejnosměrně v rytmu sinusoidy
když naše křivky potkají se, napětí jde na stovky
ale jinak je to jak rvát fén do americký zásuvky

Každej si táhnem tu naší káru plnou životních průserů,
ve dvou se to táhne líp, ale je nutný táhnout ve stejným směru

Těžko hledat obranu na Tvý špinavý ženský zbraně
je to jak hrát 28 tahů v šachu
král už tolikrát padnul a vrávoral na hraně
jen aby znovu vstal jako Fénix z popelu a prachu

Každej si táhnem tu naší káru plnou životních průserů,
ve dvou se to táhne líp, ale je nutný táhnout ve stejným směru

Benefity vyčerpány a zdá se máme jisto
ale to víš, že půjdu nahoru si užít ještě jedno číslo

Každej si táhnem tu naší káru plnou životních průserů,
ve dvou se to táhne líp, ale je nutný táhnout ve stejným směru

Je čtvrtek, malej pátek, beru si flitry, dneska je svátek
všech bláznů, co to maj tak trochu jako já

Přicházím do klubu, světelná podlaha
inferno synťáky a moje odvaha
stoupá až ke hvězdám, groove rytmu v těle mám
stínem vstávám, neprohrávám

Já miluju disco!
Uplý džíny, těsnej crop-top, afro, funky místo.
Já miluju disco!
Aby se Tvoje tělo nocí na to moje tisklo.

Je to nádherný, je to kouzelný,
je to hudba o který celej večer sním.
Já miluju Disco Music Sound!

Koule, visící ze stropu, tisíce zrcadel i trocha hip hopu
tam v rohu Rakeťák kreditkou omítku seškrabává

Změť barev parketem se v duhu roztáčí
papírkem za retem, co barman roznáší
já v hlavě čisto mám, jako tibetskej chrám
přednost dávám, lehčím trávám

Já miluju disco!
Uplý džíny, těsnej crop-top, afro, funky místo.
Já miluju disco!
Aby se Tvoje tělo nocí na to moje tisklo.

Je to nádherný, je to kouzelný,
je to hudba o který celej večer sním.
Já miluju Disco Music Sound!

Latexový trenky
Já nosím každej den
Jazzový myšlenky
Logopedův sen

Jsem Batman Scatman Spiderman
V devadesátkách lítám
Jsem Batman Scatman Spiderman
V komiksech se zmítám

Arachnický sítě
Já střílím celou noc
Balbutický dítě
Anorektickou koc

Jsem Batman Scatman Spiderman
V devadesátkách lítám
Jsem Batman Scatman Spiderman
V komiksech se zmítám

Dám Ti dokonalej návod jak se někým stát
jeho úspěšnost máš jistou
životní úroveň vystřelenou do oblak
a karmu, karmu čistou

Dával jsem ho dohromady desítky let
a prošel všechny slepý konce
spláchni do hajzlu sebelítost, nářky, fet
s tímhle tempem zahanbíš i kambodžskýho maratonce

Zvedni prdel - a začni něco dělat
já vím Ty za to nemůžeš a svět se spiknul
Každej moment - stojí za to nedat
je to jenom na Tobě tak aby jsi si zvyknul

Dvacet osm tisíc důvodů
samý to nejde a nemohlo jít
Prej dneska nemám chuť, jsem moc unavenej
zejtra to zkusím, to možná půjde líp

Upřímně obdivuju Tvojí jistotu
že někdy přijde ten správnej moment
A než abys ho chytnul za pačesy
jedeš si to svoje "dneska no comment"

Zvedni prdel - a začni něco dělat
já vím Ty za to nemůžeš a svět se spiknul
Každej moment - stojí za to nedat
je to jenom na Tobě tak aby jsi si zvyknul

Uši, hoří mi uši, ztratil jsem duši
a pak tam na ní čekal jako blbec
Sushi, chtěla jíst sushi, srdce mi buší
nejspíš jí jen ujela její tramvaj
letadlo i lanovka, ale pořád

Je to láska-a-a
Nádherná, kouzelná, láska, která všechno má
Je to láska-a-a

Dřina, strašlivá dřina, jak bylo prima
než do života vstoupily mi
Katka, Bára a Nina, já blbec s nima
než našly svoje pravý lásky
já si ovšem nezoufám, protože

Je to láska-a-a
Nádherná, kouzelná, láska, která všechno má
Je to láska-a-a

Rozhod' jsem se, si Tinder zrušit, začít se učit
spoustu sebelásky, jenže měl jsem tušit,
že než jen bušit, stačí se vzrušit
teď mám Porsche a šest reprobeden
dávno už si nezoufám, protože

Je to láska-a-a
Nádherná, kouzelná, láska, která všechno má
Je to láska-a-a

V přítmí sami se Tvý sny staly, sebeobrat vertikál
příští stanice dál za hranicemi kinky speciál

Jak šel čas, znova na převaz Josefína má se dát
srdeční sval prask no spral to ďas, kde zůstala tentokrát
místo velký lásky přišly vrásky kufry nakládat
ona zjistí ještě dnes, jak vypadá velkej plesk, oh yes

Oh oh oh, Josefína zjistí dnes

Show s Taťánou byla známou řekla „pojď Ty sem"
slušná transakce kde významná je práce s joystickem
z malý sázky bez nadsázky stal se velkej sen
ona ví to ještě dnes, jak vypadá velkej plesk, oh yes

V přítmí samy se Tvý sny staly sebeobrat vertikál
příští stanice dál za hranicemi kinky speciál

Oh oh oh, Josefína ví to dnes

Jak plynul čas tak bez příkras se život posouvá
matematik A. D. Hádés v anál zapsat dá
Josefína byla v nitru nevypočitatelná
oba ví to ještě dnes, jak vypadal velkej plesk, oh yes

V přítmí samy se Tvý sny staly sebeobrat vertikál
příští stanice dál za hranicemi kinky speciál

Oh oh oh, Josefína ví to dnes

Další ráno, prodírala bych se tmou, ale ta je dávno pryč
I když mám cíl, bloumám bezcílně pozorujíce kýč

Nejsem ztracená, přesto bych se ráda aspoň někdy našla
Svoje felas mám, těm jsem každej moment neskutečně vděčná

Jste můj svět a právě proto vás mám ráda
každej den tochu víc, i když se občas chovám jako...

Další den, ráda bych věděla, kde jsem vlastně spala
Čert to vem, hořkou příchuť má Tinder čokoláda

Umět tak, říct vám všem, že jsem nejvíc ráda
Vedle sebe mít vás je radost, těžko bych jinak rovně stála

Jste můj svět a právě proto vás mám ráda
každej den tochu víc, i když se občas chovám jako...

Sní o tom, že přeplave oceán, ale plácá se spíš v louži
Jde program omrknout před večerem, prý jednou každý zmoudří

Jste můj svět a právě proto vás mám ráda
každej den tochu víc, i když se občas chovám jako...

Celej svět se mění a já s ním, někdy se sotva probudím
a už není jako dřív, marně u řeky čekat na příliv
Při plejádách kdy do nikam, proniká integrita člověka
utíká skrz škvíry oken večerem vonící káva

Je krásné se milovat bez pocitu, že bychom měli
beze strachu, že sblížením, své životy víc oddálili
Nebýt vedle sebe...

Ranní rosou když bývá pokrytá, pod krinolínou žalu leží tam
duše malá a schoulená, ty a já, ty a já
Mysl za závěsem procitá, kolíbajíce směr však neví ta
tam bývá při stavu vyhaslém, často si lásku plete s orgasmem

Je krásné se milovat bez pocitu, že bychom měli
beze strachu, že sblížením, své životy víc oddálili
Nebýt vedle sebe, ale spolu, přes všechny naše viny
je krásné se milovat bez ostychu

Mys naděje nekompromisně mizí mi z dosahu a celý svět
se zdá okem matně cizí, fér je jenom slovo, který vymysleli jsme

Je krásné se milovat bez pocitu, že bychom měli
beze strachu, že sblížením, své životy víc oddálili
Nebýt vedle sebe, ale spolu, přes všechny naše viny
je krásné se milovat bez ostychu

Chtěl bych být pan prezident
aby má hlava zdobila známky
rozpustil bych parlament
a zakázal války

Kdybych byl pan prezident
nedělal bych žádnou ostudu
byl bych spíše abstinent
a jezdil na lodi, ne ve člunu

Vydával bych modré knížky
na svět bych se díval z výšky
kraloval bych českým zemím
bez koruny jen tak s jmelím

Až budu pan prezident
nebudu muset hrávat po barech
budu mít spoustu dividend
a koupím si bazén ve Varech

Vydával bych modré knížky
na svět bych se díval z výšky
kraloval bych českým zemím
bez koruny jen tak s jmelím

Ne, nejsem básník, sotva rozumím vlastnímu světu
z nádob slabik a kontrapunktů, jsem rád, že složím kloudnou větu
Proto oslovit Tě víc než úlohou je biatlonem verbálních bojišť
citoslovcem co prý nic nezkazí - blik cvak - jsem svoje vlastní kořist

Nechoď pryč, já Ti zapomněl říct, že jsem do tebe blázen
já ztratil čas, rozum a lítám zas, bez zpátečního lístku na zem

Než rozvádět prázdné řeči, raději spojit se plným tichem
přehlídkou posledních kolekcí, konverzačním mnichem
Jsem oxymóron sama sebe když v dialogu zvučném tápu
za větami ukrývám pravdu tichou, mou dialektickou mapu

Nechoď pryč, já Ti zapomněl říct, že jsem do tebe blázen
já ztratil čas, rozum a lítám zas, bez zpátečního lístku na zem

Zbytečné mluvení o ničem, ustoupí mlčení o všem
Diskusí než být poničen, počkám si až bude po všem

Nechoď pryč, já Ti zapomněl říct, že jsem do tebe blázen
já ztratil čas, rozum a lítám zas, bez zpátečního lístku na zem

(autorem slok je Jaroslav Seifert – Píseň o lásce)

Slyším to, co jiní neslyší,
bosé nohy chodit po plyši.
Vzdechy pod pečetí v dopise,
chvění strun, když struna nechví se.

Prchávaje někdy od lidí,
vidím to, co jiní nevidí.
Lásku, která oblékla se v smích,
skrývajíc se v řasách na očích.

Šíříme lásku celým světem
slow motion i turbo letem
každá bytost je otevřeným květem
tak opyluj, tak opyluj

Když má ještě vločky v kadeři,
vidím kvésti růži na keři.
Zaslechl jsem lásku odcházet,
když se prvně rtů mých dotkl ret.

Kdo mé naději však zabrání
ani strach, že jednou přijde zklamání
abych nekles pod tvá kolena.
Nejkrásnější bývá šílená.

Šíříme lásku celým světem
slow motion i turbo letem
každá bytost je otevřeným květem
tak opyluj, tak opyluj

Měl jsem sen jen tiše tančit na střeše a půlnoc obléknout
Stát se hvězdou nocí zářit kam až může oko dohlédnout

A jen tak být, najít svůj rám příštích obrazů
než nic ze světa zbude
Najít víru pevnou jako síť, vždyť wi-fi taky nevidíš
a přesto jí hledáš všude

Jsme zraněný a zlomený, často dochází nám dech
je jedno kdo to způsobil, když ležíš na zádech
Naše dávný touhy shořely, staly se jen stíny na zdech
nemocných slyšely víc modliteb než kůry v kostelech

Mý sny sbalily si svejch pět, řekli čau a šli si někam po svým
Nejsme ztracený furt můžem věřit hodit pryč svůj vlastní kostým

Nejdelší vzdálenost na světě je mezi srdcem a hlavou
Nevzdávám to a věřím, že dobrý věci se stanou

Jsme zraněný a zlomený, často dochází nám dech
je jedno kdo to způsobil, když ležíš na zádech
Naše dávný touhy shořely, staly se jen stíny na zdech
nemocných slyšely víc modliteb než kůry v kostelech

Nejdelší vzdálenost na světě je mezi srdcem a hlavou
Nevzdávám to a věřím, že ty dobrý věci se mi všechny stanou

Jsme zraněný a zlomený, často dochází nám dech
je jedno kdo to způsobil, když ležíš na zádech
Naše dávný touhy shořely, staly se jen stíny na zdech
nemocných slyšely víc modliteb než kůry v kostelech

Kdo jsem já - má oblíbená otázka
křičím ji zatímco spím
Šeptám ji vzpomínkám
ráno když se probudím

Jsem to, co tě zabije i důvod proč jsi tu
slib, který pravdou zšel
Stvořena slovem přítele
zničena skutkem bohužel

Jsem tvoje naděje
nebo aspoň to, co z ní zbylo
když štěstí tvý na dně je
budu ránem, co slzy smylo

Nemusíš o mě požádat
už dávno s tebou jsem
Nosíš mě po kapsách
co jsou lepším zítřkem

Jsem falešná i bláhová
noc když se rozední
Rodím se s prvním úderem
umírám vždy poslední

Jsem tvoje naděje
nebo aspoň to, co z ní zbylo
když štěstí tvý na dně je
budu ránem, co slzy smylo

Když zajde slunce, přichází můj čas
ožívá moje já, co spalo celej den
vyrážím do nočního města krást
ty zbytky světla luceren

Procházím ulicema bez lidí, bez spěchu
dne má všechno jinej tvar
když tam, kam oči ve dne nevidí
vítá mě neonovou září bar

Noc je ještě mladá a já nechci jít spát
tak pojď mi svý kouzla ukazovat
Jak moc je touha vlahá ještě přiokřát
mý tělo doteky očarovat

Scházím ty schody dolů do světa
všech těch mejch tajnejch iluzí
v odrazu leskne se má rozeta
barman mě zná, on mi rozumí

Něco je jinak a tím něčím jsi ty
mám vážně dobrou paměť na těla
v mý hlavě právě hoří celý city
chci abych s tebou dneska zmizela

Noc je ještě mladá a já nechci jít spát
tak pojď mi svý kouzla ukazovat
Jak moc je touha vlahá ještě přiokřát
mý tělo doteky očarovat